Včera začala výsadba rozsáhlého Krajinného parku Havraňák. V jižní části parku u Toužimské ulice už můžete vidět první stromky.

Jsou to malé sazenice, ale velký den pro Kbely. Za patnáct let budou sazenice stejně velké jako stromy, které byly sázeny před patnácti lety. Bude to trvat roky, ale věříme, že park se jednou rozšíří dál až ke Kbelskému hřbitovu. V severní části krajinného parku už je vidět celková koncepce. Začíná se sázením stromů na městských pozemcích a budováním cestní sítě.

Pozemek byl původně určený k zastavění bytovými domy, ale Kbely výstavbu odmítly a prosadily raději rozšíření lesoparku.

"Územní rozvoj pro nás nejsou bytovky, ale hlavně infrastruktura pro stávající obyvatele, tedy parky, zdravotní střediska, sportovní zařízení a další občanská vybavenost," říká starosta Kbel Pavel Žďárský.

Stejně tak bylo velmi obtížné bojovat s betonovou lobby za nepřekřížení parku silnicemi. Nyní už naštěstí běží změna územního plánu na vypuštění silnic ze srdce parku a „Kbelská radiála“ od Kostelce nad Labem by měla skončit už v Přezleticích u dálničního okruhu.

První a druhá fáze lesoparku

Pamětníci mohou vzpomínat, jak tu byla všude pole a za války se rozšířil areál letňanského Letova až na hranici Čakovic. Do založení letňansko-kbelského lesoparku jsme mohli chodit do lesíka na Havraňáku, vzniklého přeložkou železniční trati, nebo do Ctěnického háje kolem rozpadlého ctěnického zámku. Malý zázrak byla pro všechny velká zelená plocha letňanského letiště se syslem, které oproti kbelskému vojenskému letišti bylo přístupné.

V polovině devadesátých let 20. století začala první fáze budování letňansko-kbelského lesoparku, kdy byly navezeny dva velké kopce. Prý tam dávali výkopky ze stavby metra. Následně vznikl projekt Lesoparku Josefa Hlávky, který byl podkladem pro vznik dnešního lesoparku.

Rozvoj lesoparku dlouho hatily navrhované silnice. V roce 2006 se dostaly do územního plánu dvě silnice, které měly lesopark rozčtvrtit. Kbely, Čakovice, Vinoř a Letňany se nakonec dohodly, že Veselská nebude křížit park, ale povede ve stopě dnešní Toužimské. Ukázalo se, že ani druhá plánovaná silnice – zvaná také „kbelská radiála“ – by nepřinesla úlevu; naopak by přivedla dva dvě rychlé silnice od Brandýsa a Kostelce nad Labem přímo do srdce lesoparku. Vlastně by nesloužila místním obyvatelům, ale přispívala by ke stavbě nových rodinných domků za Prahou. Vždyť například Přezletice nebo Hovorčovice chtějí zastavět skoro celý svůj katastr. Městské části se shodly, že nebudou obětovat lesopark rozvoji středočeských obcí.

Třetí fáze lesoparku

Lesopark je součástí dlouhodobé městské koncepce na rozvoj zelených ploch kolem Prahy. Dřív se záměr nazýval „zelený pás kolem Prahy“, dnes „krajinné rozhraní“. Cílem je vytvořit jakési zelené plíce Prahy, které oddělí masovou výstavbu od dálničního okruhu, aby se dalo v Praze trochu dýchat, propojí městskou zeleň se zemědělskou krajinou středních Čech.

Základní myšlenkou lesoparku je, že bude intenzivně využíván u zástavby a postupně se bude „rozpouštět“ do krajiny středních Čech za Miškovicemi a Ctěnicemi. Celý záměr nyní nese název Krajinný park Havraňák a jde o společnou investici Magistrátu, Kbel a Čakovic. Tomu odpovídá i rozmístění rekreačních ploch. U zástavby se tak nachází bruslařský okruh – jeden už je hotový, druhý vznikne u Ledečské ulice –, hřiště a singletrail pro terénní cyklisty, postupně se prostor zklidňuje, je tam piknikové místo, vyhlídka na východním kopci a běžecké stezky u železniční trati.

Magistrát, Kbely a Čakovice od roku 2015 začaly připravovat rozšíření lesoparku do krajiny. Zvolily novou koncepci, která počítá se založením čtyř celků: stávající lesopark v Letňanech, čakovický lesopark podél jihovýchodního okraje zástavby Čakovic, kbelský lesopark na severozápadním okraji Kbel, v roce 2019 se připojila s vlastním plánem i Vinoř.

Tyto intenzivněji udržované parky jsou propojeny cestami, přičemž jsou zčásti zachována pole. To na jednu stranu umožňuje, aby zemědělci obhospodařovali půdu nejvyšší kvality, na druhou stranu je to trochu nutnost, protože magistrát uvolňuje velmi málo peněz na výkupy pozemků a nakupuje za nízké ceny, takže vlastníci nejsou ochotní městu prodávat půdu na zeleň.

Nyní by mělo být vydáno územní rozhodnutí na další část krajinného parku. Vlastníci pozemků ale byli nakonec překvapivě vstřícní. Stejně jako ve druhé fázi parku v roce 2008 výsadbu zeleně bohužel blokoval letňanský odbor dopravy a vedení letňanské radnice. Nyní se podařilo najít kompromis, takže rozšíření lesoparku snad nestojí nic v cestě.

Jádro čakovické části krajinného parku už se dokončuje. Hotova je základní síť stezek s odpočinkovým místem, dětským hřištěm a běžeckými stezkami u trati. V roce 2022 by měla navázat výstavba lávky přes trať, která propojí všechny tři části parku do jednoho celku. Lávka tam byla do roku 1943, kdy ji okupační moc zbourala, aby mohla vybudovat přeložku železniční trati. (Mezi původní a novou tratí ostatně vznikl lesík u Čakovic.) Nyní je tam velmi nebezpečná pěšina, kde lidé v zatáčce vybíhají do travnatého svahu. Polní stezky jsou doplněny stromořadími, menšími remízky. Vybavení rozvojových parků bude kromě cestní sítě obnášet i dvě parkoviště, odpočinková místa, dětské hřiště a občerstvení.

Na obzoru je čtvrtá fáze lesoparku: Na východě připravuje Vinoř projekt pokračování stezek k ctěnickému zámku, golfovému hřišti a vinořskému zámeckému parku. Z Miškovic zase pokračuje stezka dál na Třeboradice.

Investoři nové části lesoparku se snaží najít řešení v obnově původní barokní krajiny s využitím pro rekreaci i zemědělství. Je to relativně levná cesta, jak zpřístupnit krajinu rostoucímu počtu obyvatel. Mám velkou radost, že se po několika letech podařilo přesvědčit letňanskou radnici, aby tento projekt oficiálně podpořila.

Radek Čermák, OŽPD